Nápad a postupná realizace denního stacionáře pro lidi se získaným poškozením mozku navazuje na příběh Zdeňka a Jiřky. Rodina Zdeňka hledala možnost péče s adekvátními službami mimo domov, aby měl Zdeněk možnost navazovat kontakty s podobně postiženými lidmi a využívat odborné terapie, které by umožňovaly zlepšování kvality jeho života, dovedností a tím i možnost přiblížit se co nejvíce k samostatnosti. Na druhé straně zažívala Jiřka životní zlom po sdělení výsledků z neurologických vyšetření, kde jí byla diagnostikována roztroušená skleróza. Ve velmi krátkém okamžiku ztratila práci a partnerské zázemí. Začal boj s časem, který provázela úzkost, strach z budoucnosti a naprosté sociální odloučení. Osudy Jiřky a Zdeňka se propojily. Společně s dalším odborníkem a rodinami začali realizovat myšlenku vybudování služby určené lidem s podobným handicapem.
Tato vize našla odezvu u podobně smýšlejících lidí a podařilo se nám společnými silami dospět do bodu, kdy bylo možné 20. 2. 2020 denní stacionář otevřít. Tomu předcházelo dlouhé hledání bezbariérového objektu na Kladně a následné vyjednávání finanční podpory na kladenském magistrátu. Na Krajském úřadě Středočeského kraje bylo třeba sociální službu denního stacionáře řádně zaregistrovat a zajistit vše potřebné k podpoře a začlenění do veřejné sítě sociálních služeb. V neposlední řadě bylo třeba zajistit stavební úpravy prostoru a jeho následné vybavování.
Žádné podobné specializované zařízení pro dospělé osoby po úrazech hlavy, po cévních mozkových příhodách nebo podobných neurologických handicapech ve Středočeském kraji není. Denní stacionáře pro handicapované s kombinovaným postižením existují pro děti, seniory nebo jsou využívány především lidmi s mentálním postižením. Lidé, kteří potřebují intenzivní každodenní rehabilitaci, fyzioterapii, ergoterapii nebo logopedickou péči a zároveň asistenci při péči o sebe, neměli žádný prostor, kde by mohli smysluplně trávit čas.
Rodinným příslušníkům, kteří v domácím prostředí pečují o takto nemocného člena rodiny, přináší existence zařízení tohoto typu velké ulehčení od každodenních 24-hodinových povinností. Handicapovanému člověku naopak umožní vymanit se z izolace domácího prostředí a přijít do kontaktu s lidmi, kteří mají podobné problémy a podobné potřeby – mají tak možnost se vzájemně motivovat a obohacovat o své dobré zkušenosti. Zároveň ale klienty podporujeme v sociálním začleňování i mimo stacionář.
Do budoucna bychom rádi rozšířili projekt o další sociální služby – odlehčovací službu a týdenní stacionář.